Benedikt Rejt

Benedikt Ried z Pístova, někdy též z Piestingu (1454–1536), ve starší literatuře často mylně uváděn jako Beneš z Loun byl český  stavitel a architekt, projektant německého původu. Narodil se asi v roce 1454 a zemřel roku  1536 v Lounech.

Byl činný převážně v Čechách. Prvně byl zmiňován v roce 1489. Byl povolán králem Vladislavem II. ze sousedního Saska. S Riedovým jménem je spjata velkorysá přestavba Pražského hradu (věž Daliborka a hradby se střeleckým ochozem lemující Zlatou uličku. Navrhl modernizaci opevnění některých šlechtických sídel jako například hrady Švihov a Blatná. Nejvýznamnějším počinem bylo vytvoření jedinečného prostoru Vladislavského sálu. Prostor, který svými rozměry (62 x 16 x 13 m) neměl srovnání a kde se mohlo 100 lidí projíždět na koních, proslul hlavně svou neobvykle složitou, převýšenou klenbou s krouženými žebry. Jednalo se tak o největší klenutý sál bez použití středních opěr v Evropě. Za své dílo byl Ried povýšen do šlechtického stavu V jeho dílech se poprvé objevily renesanční prvky.

V Lounech se zasloužil o návrh kostela Svatého Mikuláše.